Na stránkách klubu LMK Polanka se nyní vede vášnivá diskuse o této nové tajemné kategorii v elektroletech.To mi nedá, abych nepřispěl svou trochou do rozehřátého kotle.

Pan Veselovský, hlavní trenér kategorie RCEJ, přišel s návrhem na vytvoření nové soutěžní kategorie pro elektrolety (pravidla na stránkách LMK Polanka). V České republice máme několik vzájemně podobných národních kategorií, a tato se mi zdá docela podobná těm, které tu již máme - sice s některými drobnými odlišnostmi, které jsou dané vývojem a lobby...

Zkoušel se například někdo zamýšlet nad tím, proč se neustále vyrábějí nové a nové kategorie, aby se po čase zjistilo, že jsou slepou uličkou a nikam nevedou? Na každou kategorii se začne házet špína, a proto se vytvoří kategorie nová, která tuto špínu vyřeší. Jenže buď ji vyřeší pouze částečně, nebo zase přinese novou. A tak se modeláři štěpí, hádají se, až na to doplatí veškerá účast na soutěžích. Jednak se lidi nebudou moci rozhodnout, kterou kategorii létat, když si jsou jedna k druhé tak podobné. Také si mohou říct, že když je klima tak rozhádané, proč vlastně soutěžit - vždyť si můžu v klidu létat na palouku za domem.

Pokud se zavede omezení výšky, nejenže se tímto připravíme na možný příchod budoucí mezinárodní kategorie, ale svým způsobem se vrátíme k výhodám bezmotorových větroňářských soutěží (omezená délka vlečného lana...). Někým zmiňované nevýhody typu nevhodné nakalibrování, měření  výšky nepřesně a pod. jsou až téměř nesmyslné.

Kalibrace tlakového senzoru

Pokud výrobce koncového zařízení (omezovače výšky) není schopen zajistit přesnou kalibraci analogového senzoru,není nutné panikařit. Na trhu se kromě obecně známých čidel MPX vyskytují také méně známější čidla už nakalibrovaná výrobcem a navíc s digitálním výstupem.

Přesnost měření

Mezi lidmi se má za to, že co nejde změřit exaktně, tomu nelze věřit. Ano, měření výšky pomocí tlakového čidla je spíše odhadování než exaktní měření, ovšem toto odhadování je prováděno podle empiricky dokázaného vzorce pro přepočet tlaku na výšku. Vliv změny teploty s narůstající výškou je pro naše použití zanedbatelný (asi 1 °C na 150m). Není nutné zohledňovat různe koeficienty pro léto a pro zimu. Maximální odchylka od absolutní výšky je podle výrobce jednoho z čidel ± 20m ve výšce 1000m nad povrchem. Jen je potřeba z jistých důvodu nelétat za teplotní inverze.

Rychlost měření

Pro správné měření je potřeba provádět hodně pokročilé filtrování, neboť měření je dosti zašuměné. Za použití moderních číslicových metod je však rychlost odezvy maximálně několik málo desetin sekundy pro dosažení požadované přesnosti.

Co s příliš rychlým modelem?

Největší výtkou odpůrců výškově limitovaného letu je, že s rychlým a přemotorovaným modelem se vystoupá do výšky za velmi krátkou dobu a s přebytkem rychlosti je model vystřelen ještě o dobrých 50 metrů výše. Toto je dobrá výtka. Zde existují dva možné přístupy. Buď je možné toto chování tolerovat a umožnit rychlým kompozitovým modelům uplatnit jejich výhody (takto létá světová špička), nebo je možné zavést více českou politiku - není totiž problém, aby limiter vypínal dynamicky ve výšce o něco menší, než je povoleno. Tato výška by se vypočítala podle vztahu mezi aktuální rychlostí stoupání a vypínací výškou při zohlednění setrvačnosti. Jelikož těžko někdo za letu pozná přesnou vypínací výšku, ve které by např. ovládaný model mírně potlačil, aby vzápětí bez motoru vystřelil ještě o pár metrů výš, jeví se toto řešení jako téměř neprůstřelná varianta, která zohlední i papíráky a pomalolety.

Cena

Koupě výškového limiteru je jednorázovou investicí, jejíž užitná hodnota navíc daleko převyšuje svou cenu. Je možné po přistání analyzovat profil letu, optimalizovat pohonnou jednotku a tak dále. Některé specializované limitery pro kategorii FxJ stojí v přepočtu kolem 2000Kč, ovšem v plánu je levnější varianta.

Odkazy

Možnosti výškoměru/variometru - K čemu by se mohlo až dojít