vše začalo loni na podzim, když jsem se po první sezoně s vysílačem v ruce a návratu k modelařině po asi 10 letech rozhodoval jakým směrem se ubírat. Jestli motorové akrobaty, větroně nebo co vlastně. Vždy mě však mrazilo v zádech, když jsem slyšel kdesi ve výšce kvičení rozjetého komzitového větroně. Když mi pak v zimě nabídl Radek Munzar kompozitový hotliner CarbonBird-E bylo rozhodnuto!

Na jaro jsem naplánoval účast na soutěžích RCEO. Možná trochu z recese, nebo z důvodu, že většina soutěží je okolo baráku a možná taky při pohledu na pár starých zaprášených medailí z volňáskářské éry mého modelaření. Protože jsem vždy soutěžil s modely vlastní nebo alespoň trochu poupravené konstrukce, začal jsme stavět malý elektrolet inspirovaný F3K házedlem Manta. Tímto začal vznikat pro mě jedinečný model s pracovním názvem Manta Elektro.

Manta

Možná pravidelným tréninkem, pečlivým seřízením nebo studováním techniky přistání se postupně začalo dostavovat zlepšení. Sice jsem byl pořád hluboko ve výsledkových listinách, ale rozdíl se postupně zmenšoval. Pak přišla soutěž na Strážnických loukách a celkově 3. místo. Za týden na to soutěž ve Slatinicích a 2.místo potvrdilo, že to možná nakonec nějak půjde. Navíc vrcholilo zdlouhavé a mnoha problémy zdržované dokončení velkého modelu Evolution, který měj jet na vrchol letošní sezony Mistrovství ČR do Strážnice. Jenže co čert nechtěl!

Nejprve odešel regl, pak odešlo servo na křidélku a až se zdálo, že je vše v pořádku tak shořelo servo klapky a já měl zase poničený model a chuť se na všechno vykašlat a dát se na včely!! Zbývala prověřená a spolehlivá Manta. Dvou týdenní služební cesta v německu těsně před odjezdem na MČR dávala dobrý předpoklad tréninku. Když však po prvním týdnu ukončila svoji životnost kabeláž mezi křídlem a přijímačem bylo po tréninku!

......servo jsem nakonec stejně po příjezdu vyměnil a ještě večer se vydal směr Strážnice. Po všech těchto potížích to nakonec skončilo senzačním ziskem titulu vícemistr ČR.

Avšak už nějakou dobu mi bylo jasné, že Manta je na konci svých možností a velké zlešení již asi nejde čekat. Přesvědčen výsledkem ze Strážnice jsem se vydal směr Nitra vyzvednout špičkový kompozitový Spirit F5J. Zálet jsem provedl minulý čtvrtek a sobotu a hned v neděli s nový érem první ostrý start na dvojsoutěži v Uničově. Druhé místo v první soutěží, ale i záda v druhé jsou důkazem, že v modelu je obrovský potenciál a je opět co ladit, navíc jistě zasloženě vzbudil pozornost velké skupiny soutěžících. Skoro se mi zdá, že se tak nějak opakuje začátek s Mantou. Jenže je konec sezony a poslední soutěž v Letovicích a domácí Litovli se mně kvůli pracovnímu vytížení už asi netýká.

I tak se mi první sezona v RCEO velmi líbila, poznal jsem mnoho super lidí, nových kamarádů, naučil jsem se novým věcem a nakonec získal několik pěkných medailí a pohárů

Manta není mrtvá, je na prodej, ať žije Spirit!!

Tomáš Hlavinka

Spirit

Spirit F5J, konstrukce Karol Chyba. Křídlo o rozpětí 2650mm je vyrobeno metodou vakuového laminování skelné tkaniny a uhlíku na pozitovní jádro z extrudované pěny. Profily jsou řady AG, celkem je na jedné polovině křídla použito 5 postupně na sebe navazujících profilů a celek je navíc geometricky kroucen. V gondole bohatě vyztužené kevlarem a uhlíkem je uložen motor Turnigy 2836-1250kv točící uhlíkovou vrtulí Josef Michna 11x7, příkon je zhruba 400W to zajišťuje dostatečně rychlé stoupání, serva jsou použita spolehlivá Dymond D60 a D47. Zdrojem proudu je 3S Lipo 1000mAh, regulátor ALIGN 40A. Letová hmotnost je směšných 720g a dá se dovažovat přidáváním olověné přítěže. Celková plocha je okolo 50dm², zatížení tedy od 15/dm². Za povšimnutí stojí velmi zajímavý zubatý turbulátor umístěný nezvykle vzadu, těsně před klapkami. Letové vlastnosti jsou opravdu na velmi vysoké úrovni, oceňuju hlavně poslušnost při brždění a možnost točit na minimální rychlosti utažené zatáčky často navíc velmi nízko nad zemí.