Městečlo Liezen se nachází ve středu Rakouska, asi 100km jižně od Lince. Místní modelklulb, který se stará o nádherné letiště uprostřed plochého horského údolí (650m n. m.), uspořádal letos poprvé soutěž zapadající do seriálu Eurotour Contest.

Areál

Zdejší letiště je celotravnaté, postavené s ohledem na bezpečnost diváků, navíc se dvěma klubovými budovami a dostupnou pitnou vodou a elektřinou. Trávník byl posečen dokonale jako fotbalové hřiště, takže kdo chtěl přistávat opatrně, ten se projel dalších deset metrů po zemi. Naštěstí země nebyla vůbec tvrdá díky vysoké hladině podzemní vody, která se nacháží už asi metr pod povrchem. To mělo za důsledek, že pokaždé, když se v blízkosti pohybovalo nějaké auto (nebo i korpulentnější postava), celá země se náležitě houpala a duněla.

 

 

 

Soutěž

Pátek jako tradičně patřil tréninkům a rozlétávání.  Postupně k večeru přijížděli soutěžící z Rakouska, Německa, Švýcarska, Polska a také České republiky (Martin Faltičko, Valdemar Kostka a Jaroslav Nezhyba). Mezi osobnostmi mohu jmenovat např. dvojnásobného mistra světa Wolfa Fickenshera nebo Rudiho Freudenthalera, známého výrobce soutěžních brusů a rovněž několikanásobného mistra světa. Ze světové špičky bohužel chyběl Guntmar Rüb, jenž vyhrál loňské mistrovství světa v Kyjevu.

 

Hlavní soutěž začala v sobotu, kdy se létala tři kola. V podstatě se začalo úderem desáté ranní a končilo se v osm hodin večer. Přestože se u bází v úloze A (průlety) každých pět minut střídali piloti, nebylo vůbec jednoduché obsloužit počet kolem třiceti účastníků. Za takovou organizaci si pořadatelé zaslouží mírné plus.

Celý den pražilo slunce, nikde žádná oblačnost a termických proudů bylo jako šafránu. Nelze se proto divit, že většina soutěžících zdaleka nedolétala deset minut v úloze B (termika na deset minut) - mají totiž velmi nadupané stroje a spoléhají na to, že odlétají co nejvíce průletů a na termiku si nechávají pouze minimální množství "šťávy". Wattlimiter potom odstaví motor, následně již není možné znovu nastoupat do výšky a pilot musí sedat.

V neděli se odlétalo poslední soutěžní kolo, mnoho lidí ovšem odjelo již po absolvování prvních tří sobotních kol (pokud např. zalétli třikrát dobře, mohli si to dovolit, neboť nejhorší kolo se škrtá).

 

 

Prvních šest míst v kategorii F5B obsadili piloti s ruskými modely Avionik a až za nimi se umístil Rudi Freudenthaler s novým modelem Surprise XVI. Zde platí, že vítězí lepší model a odladěnější pohon. Kategorie F5F je naopak více náročnější na techniku pilotáže, a tak různé varianty modelů Surprise se umísťovaly po celém startovním poli.

 

Závěr

Soutěž se velice podařila, nedělní Wiener Schnitzel, jenž byl v ceně startovného, byl velmi chutný, a tak nám na zpáteční cestě nezbývalo nic jiného, než přemýšlet o tom, jak se napříště zlepšit. Ještě bych dodal: Kdo neviděl a neslyšel na vlastní oči a uši, nepochopí.