RCEO, RCE7, modely, soutěžní létání, větroně, elektry, hobby, modelářská elektronika, letadla, SMČR, modeláři, žebříčky soutěží

Aktuality

Soutěž v Letovicích 27.9. se koná (Aktualizováno - doplněny propozice)

15. 9. 2014  -  Soutěž, která se koná za dva týdny v Letovicích (sobota 27.9.), bude předposlední letošní soutěží v ČR. Sezónu zakončí přesunutá soutěž ve Slatinicích dne 5.10.
Propozice k soutěži v Letovicích 27.9.
Propozice k soutěži LMK Sigma Lutín 5.10.

Propozice k dalším podzimním soutěžím

2. 9. 2014  -  V září máme ještě několik soutěží RCEO - dvě se konají v Uničově a jedna je experimentálně pořádaná slovenským klubem v Malackách (k ní je otevřena registrace na Stoupáku, takže kdo chce přijet, může se přihlásit online).

 

14.9.2014 - propozice k memoriálu Jiřího Vojáčka -  modelářská plocha v Uničově

21.9.2014 - popozice k soutěži LMK Litovel - modelářská plocha v Uničově

28.9.2014 - propozice k slovenské soutěži LMK Malacky | Registrace na Stoupáku

 

 

Propozice k mistrovství ČR RCEO

Image
31. 8. 2014  -  Mistrovství ČR v kategorii RCEO se koná v sobotu 6.9.2014 na letišti Oáza Detřichov pod záštitou klubu LMK Štěpánov. Účast pilotů sice není povinná, ale je velice doporučena - všichni jsou zde vítáni. Občerstvení bude zajištěno. Více informací naleznete v přiložených propozicích.

Propozice k MČR RCEO | Pozice na mapě

Mistrovství světa F5B a F5D v rakouském Turnau

2. 9. 2014 - Ing. Martin Faltičko
Mistrovství světa F5B a F5D v rakouském Turnau

Jak si již někteří jistě všimli, nedávno proběhlo mistrovství světa elektroletů v kategoriích F5B (elektrovětroně s výkonným motorem) a F5D (pylony). Mistrovství probíhalo v rakouském Turnau celý týden 25.-29.8., navíc se ve dnech 22.-23.8. uskutečnil rozehřívací předzávod.


Výsledky

V obou kategoriích pomáhala nadmořská výška letiště (necelých 800m n.m.) k dosahování velké rychlosti letu, avšak bylo potřeba mít pro tyto podmínky vyladěný model a hlavně pohonnou jednotku. Nejlépe vyladěno měli naši pylonáři, kteří skončili první v družstvech, ale i v jednotlivcích:

1. místo Ondřej Hacker

2. místo Jan sedláček

5. místo Tomáš Ciniburk

Ondra Hacker si navíc zkusmo zaletěl světový rekord 54,25s. Píšu zkusmo, neboť druhý den tento rekord ještě překonal s časem 52,93s. Celému týmu patří gratulace.

 

img

Tým F5D

 

 

Vyhlášení

 

 

 

 

 

V kategorii F5B se létalo jako o život, aby se celý závod stihl dokončit. Nejlépe v týmech   zabodovali Němci (1.), dále Italové (2.) a Švýcaři (3.). Výsledky v jednotlivcích:

1. místo: Remo Frattini (Itálie) s modelem FlipFlop 6

2. místo: Johannes Starzinger (Rakousko) s modelem Avionik

3. místo: Christian Ulbrich (Německo) s modelem GoOne 8

...

Z našich reprezentantů:

30. místo: Petr Janků s modelem Speedfire 2

33. místo: Martin Faltičko s modelem Speedfire 2

43. místo: Jaroslav Nezhyba s modelem Backfire 2 F5F (létat se musí, i když s modelem jiné kategorie)

 

Zážitek to byl však velmi pozitivní, neboť ČR měla po velmi dlouhé době své družstvo F5B, a co je lepšího než porovnat své dovednosti se světovou špičkou?

 

img

 

Zleva   Johannes Starzinger,  Remo Frattini,  Christian Ulbrich

img

 

Vítězné týmy

 

Průběh mistrovství den za dnem

Ing. Petr Janků dal dohromady detailní informace z průběhu závodů i s doprovodnými fotografiemi:

1) MS F5B Příjezd a předzávod

2) Oficiální trénink

3) První soutěžní den

4) Druhý soutěžní den

5) Třetí soutěžní den

6) Čtvrtý soutěžní den

7) Pátý soutěžní den

8) Zhodnotení a skupinové foto

 

Velký dík patří firmě JETI model, moravskému výrobci nejlepších RC vysílačů Wink, střídavých motorů a regulátorů.

 

img

Tým F5B

Záznam jednoho typického letu F5B v podání Thomase Wäckerlina

24. 6. 2014 - Ing. Martin Faltičko

Thomas letěl s modelem Speedfire 2 F5B (konstrukce Ing. Petr Janků). V tvrdé konkurenci skončil na závodech v Oberpullendorfu druhý. Na tomto videu zaletěl 49 průletů, lítá to pěkně svižně. Prosím omluvte zhoršenou kvalitu záznamu.

Když dva dělají totéž…

5. 6. 2014 - Ondra Matula
Když dva dělají totéž…

V sobotu 31. května 2014 jsem absolvoval historicky první Polaneckou soutěž skvělé a opěvované superkategorie RCEV, vynášené svými tvůrci a objeviteli zejména na Stoupáku až do nebes. Popravdě řečeno, nebyla to zas až taková premiéra – když nepočítám loňské zkušební soutěže, ta první moravská se odlítala na Dinoletišti již 10. května – na téhle jsem ale nebyl (byla z původního přeložena do kolizního termínu s našimi óčky).

 

Následující den, v neděli 1. června, jsem si zajel na tradiční soutěž RCEO do Uničova. Obě soutěže měly řadu víceméně shodných parametrů. Skoro stejný počet soutěžících – něco málo přes 20. Víceméně stejné větrné počasí. Stejné startovné (100,-Kč), stejný počet základních letů (5) a zhruba stejnou dobu trvání, pokud nepočítám finále u stopalcovek.

 

Tím však podobnosti končí – následují rozdíly. V Polance bylo „samoměření“ a přestože se pořadatel slitoval a soutěž se lítala většinou na 5, vyjímečně na 6 startovišť, byl to pro řadu soutěžících dost švunk. Odlítat svoje lety, měřit časy, běhat s lístečky, postarat se o svoje nádobíčko a semtam prohodit pár rychlých slov s kamarády. Prakticky jsem se celou soutěž nezastavil. Žádný čas na sledování letů soupeřů, promýšlení nějaké taktiky nebo jen tak na kafrání, srandičky a kontakt s přáteli. Na tohle moc času opravdu nezbývalo. Tak trochu vázlo vydávání průběžných výsledků, takže celou soutěž jsem vlastně neměl žádný přesnější ánung, jak na tom vlastně jsem.

 

 

img
Nástup

Po příjezdu domů jsem měl pocit, že jsem absolvoval nějaký podivně zašmodrchaný sen, ze kterého si pamatuju jen nesouvislé útržky. Kromě toho musím sebekriticky přiznat, že jsem poondil skoro vše, na co jsem šáhnul. Počínaje technickými problémy s vyžilými éry, přes taktické chyby až po čistokrevnou smůlu, která se jak známo vždy neomylně dostaví, když člověku teče do bot. Výsledkem bylo umístění na chvostu startovního pole a celkově rozpačité pocity – tuhle soutěž jsem si opravdu moc nevychutnal.

 

 

 

 

img
Připravované kusy masa

Takže v neděli jsem vyjížděl do Uničova poněkud rozladěný. Hned po příjezdu na plochu nás ale vítal šéf pořadatelů slovy: „Dáte si kafe? Voda zrovna vaří… Jo a je tam bábovka a jabkový závin, tak si vemte,“ a mi bylo jasné, že to bude opravdu to pověstné jiné kafe. Před maringotkou se zavěšenou výsledkovkou vybudované posezení, samozřejmě časoměřiči a vše ostatní, jak má být. Kromě samotného lítání pak spousta víceméně volného času, buď na kus řeči, nebo sledování výkonů ostatních. Celou soutěž průběžně doplňované výsledky dávaly dobrý přehled o dosažených výkonech, případně možnost komentovat všelijaké úspěchy nebo lapsusy ostatních borců. Během dopoledne se navíc začaly linout vůně z grilu, a tak za chvíli už většina účastníků hodovala na kotletkách, případně vyplachovala mastnou hubu pivkem.

 

 

 

img
Výsledková tabule

Dále rozvádět výše uvedené téma asi netřeba. Jen pro pořádek chci zdůraznit, že pořadatelé obou soutěží se docela činili, ale každý nějak jinak. Zajistit soutěž se spoustou startovišť a závislou na výpočetní technice, ozvučení, tisku průběžných výsledků a podobně není ani jednoduché, ani levné. Jen provoz elektrocentrály přijde na pěkných pár stovek a instalace nezbytného technického zázemí se neudělá sama. Ale uspořádat soutěž RCEV jinak vlastně ani nelze.

 

 

 

 

img
Předání cen vítězům

Jen mi pořád vrtá hlavou, jestli ta technická, potažmo finační a organizační náročnost RCEV není pro národní kategorii poněkud zbytečný luxus. Pro standardní uspořádání soutěže RCEO není ke zpracování výsledků nezbytná ani kalkulačka. Žádné přepočty, snadná orientace v průběžných výsledcích nezatěžující pořadatele. Žádné finálové lety, vše z jedné vody načisto. Možná i proto si kromě RCEO získává v poslední době velkou popularitu kategorie RCVS, kde je rovněž organizační náročnost zredukována na minimum, stejně jako nároky na pořizovací cenu vybavení (hlavně modelů).

 

 

U nás v klubu jsme celé dilema rozsekli jednoduše – soutěže, vyžadující instalaci výpočetní techniky, prostě pořádat nebudem.

 

Ondra Matula, 5. 6. 2014

Pozvánka na polétání s přáteli MK Uničov

4. 6. 2014 - Ing. Martin Faltičko

Memoriál Bedřicha Nevrlého úspěšně za námi

18. 5. 2014 - Ing. Martin Faltičko
Memoriál Bedřicha Nevrlého úspěšně za námiNa sobotu 17.5. meteorologové předpovídali nevalné počasí vyplněné silným větrem a přeháňkami. To možná odradilo některé potenciální účastníky, a tak se nás na soutěži sešlo pouze devět.

První soutěž RCEO 6. dubna 2014 pořádaná klubem LMK Louka

16. 4. 2014 - Dr. Jaroslav Nezhyba
První soutěž RCEO 6. dubna 2014 pořádaná klubem LMK LoukaPo dlouhé soutěžní pauze a nemastné neslané zimě se podle kalendáře konala soutěž RCEO, za poměrně slušného počasí, na modelářské ploše Louka.

RCEO a výškoměry

25. 3. 2014 - Ondřej Matula
RCEO a výškoměryMnoží se úvahy, zda a případně jak využít tuhle technickou inovaci ve prospěch a pro rozvoj kategorie. Záměrem, evokujícím zavedení výškoměru, je zušlechtění soutěže posílením nutnosti létání v termice. Zároveň by mělo dojít k omezení výškových excesů a letů za hranicí viditelnosti. Soutěž by se měla stát zajímavější a kvalitnější. To vše bez nějakého podstatného zvýšení pořadatelské náročnosti. Výškoměry už má beztak kdekdo, takže ani pro soutěžící by to nebyl nějaký extra průvan v peněžence. Tolik k jistě bohulibým záměrům.

Pro zajímavost - co vše provádí vysílač před tím, než můžete vyletět

15. 3. 2014 - Martin Faltičko
Piloti jsou obecně zvyklí dělat předletovou kontrolu u svých modelů, ale co vše musí udělat váš vysílač před tím, než vůbec vzlétnete, to často zůstává modelářům ukryté. Diagram zde je vytvořen pro zajímavost a je vidět, že i vysílač se před letem docela zapotí...

RCEO – kategorie pro důchodce, začátečníky a neumětely všeho druhu

12. 3. 2014 - Ondřej Matula
RCEO – kategorie pro důchodce, začátečníky a neumětely všeho druhuTak lze zhruba vyjádřit převládající názor severomoravské obce elektrovětroňářské na tuhle kategorii. Je ale dost zarážející, že tahle opovrhovaná soutěž se kupodivu houfně lítá, i když zatím jen na území Jižní Moravy (zhruba okolo Uničova, Strážnice, Litovle, Letovic, Louky, Třebíče…), ve kterémžto regionu má i svůj historický původ.

Dovysvětlení k volbě šéftrenéra a ostatních trenérů

13. 2. 2014 - Jaroslav Nezhyba